Propolis se řadí ke včelím produktům, které jsou méně známé ve srovnání s medem nebo včelím voskem. Díky svým antimikrobiálním účinkům našel uplatnění především v lékařství a farmacii. Zvěstí o využití propolisu se tradují i pro výrobní oblasti například při výrobě dřevěných hudebních nástrojů, kde má sloužit jako příměs do laků pro finální úpravu. 

Jak vypadá propolis?

Propolis je v teplém prostředí měkká, tvárná hmota. Po ochlazení se stává tvrdý a zároveň křehký. Co se týká barvy záleží z jakých rostlin byly pryskyřičné látky včelami sesbírány. Na barevné škále se pohybuje od tmavých odstínů hnědé až po zeleno-žluté odstíny. V úle se vyskytuje v zanedbatelném množství.

Co propolis obsahuje?

Kdybychom měli jednoduše propolis zaškatulkovat z velké části je tvořen rostlinný původem. Přesné procentuální vyjádření složek v propolisu ovšem nečekejte, protože se jedná o velmi proměnlivý včelí produkt v závislosti na lokalitě umístění včelstev. Dokonce platí, že propolis z rozdílných úlů na jednom stanovišti obsahuje rozdílný podíl látek. Obecně se uvádí, že polovina objemu propolisu tvoří pryskyřičné látky. Významnou součástí propolisu až do objemu zhruba 20% tvoří vosk. Poslední hojně zastoupenou látkou jsou éterické oleje.

Jak se propolis dá využít mimo úl?

Z propolisu se nejčastěji v domácích podmínkách vyrábí tinktury nebo léčebné masti k zevnímu použití. Ty se pak používají k hojení ran díky antimikrobiálním účinkům propolisu. Uplatnění si našel i jako kloktadlo k dezinfekci ústní dutiny nebo při výskytu aftů v ústech.

Jak si vyrobit propolisovou tinkturu v domácím prostředí?

Propolisová tinktura

Základním produktem je výroba propolisové tinktury. Propolis se vloží do skleněné nádoby s 60%-80% alkoholem a při občasném míchání se nechá rozpouštět po několik dnů v temnu při teplotě okolo 20°. Ověřený poměr propolisové tinktury je 1:2 – 1 objemový díl propolisu k 2 objemovým dílům alkoholu. Nedoporučuje se tinkturu zahřívat z důvodu obsahu vosku, který se při vyšších teplotách rozpouští a to není žádoucí. Při pozvolném macerování docílíme rozpuštění převážně pryskyřičných látek do alkoholu.

Po zhruba 20 dnech je možné přes jemnou gázu a následně filtrační papír tinkturu přecedit. Vyrobenou propolisovou tinkturu je vhodné skladovat v tmavých sklenicích pro lepší ochranu před slunečním svitem. Takto vzniklou tinkturu je možné využít přímo na zevní použití nebo dále zpracovat do masti.

Na co si dát pozor u propolisu?

Použití propolisu by mělo být prováděno pod lékařským dozorem z důvodu, že citlivost na látky v propolisu jsou velmi časté v populaci. Při výrobě vlastní tinktury nebo mastí se doporučuje minimálně provedení pozorovacího testu. Test by měl být proveden natřením tinktury nebo masti na malý kousek kůže v oblasti loketní jamky a po dobu 24 hodin pozorovat reakci v místě aplikace. V případě, že dojde k zarudnutí pokožky je potřeba kůži důkladně opláchnout čistou vodou a dále léčivo s obsahem propolisu neužívat nebo konzultovat s lékařem.

Druhým důležitým aspektem je posouzení kvality propolisu. Propolis pokud je mechanicky seškrabován z úlového prostoru může obsahovat vysoký podíl nečistot, které v propolisu nemají své opodstatnění.

Tinktury z propolisu si nemusíte vyrábět sami jsou volně dostupné v lékárnách. Pokud ovšem Vás láká výroba vlastní tinktury pak je vhodné oslovit včelaře, od kterého odebíráte med s žádostí zda nemá přebytek i této blahodárné přírodní léčivé látky.