Včelí vosk je přírodní látka, která vzniká biochemickou přeměnou tuku a oenocytových buněk v těle včely. Na povrchu včely jsou tvořené voskové šupinky, které jsou dále přetvářené do větších celků. U vosku můžeme hovořit o jedinečných fyzikálních vlastnostech, které dosud nebyly lidskou činnosti ani zdaleka napodobené.
Stavba včelí buňky a plástu
Na začátku stojí miniaturní vosková šupina, která má rozměr cca 1 mm a váhu 0,8 mg. Tento “surový” mini plátek vosku, je potřeba opětovně zpracovat v kusadlech včely. Během toho dochází ke smísení vosku i se slinami, které nejen vosk obohatí o vzácné látky, ale zároveň dojde k rozmělnění vosku a umožní tento mini kousek připevnit k včelímu dílu.
Základní jednotkou pro včelí dílo je buňka. Plášť buňky je tvořen pravidelným šestibokým hranolem. Dno buňky, není rovné je tvořeno nízkým trojbokým jehlanem. Víčko buňky, pokud je uvnitř uložena zásoba medu nebo líhnoucí včela je uzavřeno, tenkou vrstvou vosku. Buňky se vzájemně dotýkají po obvodu a společný dotyk mají i dna buňky. Spojením více buněk vzniká plást, který je oboustranný. Plásty jsou budovány jeden vedle druhého, kdy je dodržena ulička o šířce 10mm. Tento prostor umožňuje nerušený pohyb včel po obou stranách plástu, kdy se dotýkají pouze zády. Orientace buněk ve volné přírodě je šikmo k vletovému otvoru.
Ve volné přírodě staví včely plásty neomezených rozměrů, limitujícím faktorem, je pouze velikost dutiny. V umělém chovu včel jsou plásty limitovány velikostí rámečků, který napomáhá rozebíratelnosti včelího díla. I velikost buňky se ve včelstvech liší. V případě, že se v buňce budou v budoucnu líhnout včely (dělnice), vleze se na plást cca 400 buněk. Jestliže se jedná o buňky k výchově trubců, pak je buněk v plástu o stejném rozměru pouze 300. Toto nižší množství je dáno fyziologickou stavbou těla trubců, která je větší na rozdíl od dělnic již od raného vývoje.
Pomoc včelaře při chovu včel
Při umělém chovu včelstev se pomáhá snížení námahy včelstvu na stavbu díla pomocí mezistěn, které jsou vkládány do úlu. Mezistěna představuje nejčastěji dřevěný rámeček opatřen plátem vosku, který již má předdefinované šestiboké buňky a zkosené dno. Mezistěna je tlustší než požadovaná tloušťka dna, proto úkolem včely je přebytečný vosk vystavit do podoby buňky a zhruba polovinu vosku přidat pro vytvoření kompletního plástu. Tím, že nemusí stavět plást celý samostatně mohou energii vložit do jiné činnosti v úlu.
Význam včelího plástu v úle si můžete představit jako nábytek v domácnosti. Jedná se o interní vybavení dutiny/úlu, které slouží na všechny potřeby včelstva. V buňce z vosku vzniká nový život celého společenství – všech včel, trubců i matek. Do buňky včely ukládají zásoby pylu a medu. Velký význam mají včelí plásty pro komunikaci včel během, které se pomocí tance přenáší vibrace pro předávání informací. Stavba je geniální i po stavební stránce, jedná se o maximalizaci využití plochy. Konstrukčně není vhodnějšího tvaru, který by předčil současnou podobu šestibokých hranolů. Současně se jedná o materiál, který má perfektní izolační vlastnosti a také odolává teplotě až 62°C.
