V krátkosti si nastíníme kousek z neuvěřitelného včelího světa. Povíme si základní informace o včele a jejich způsobu života. Odpovíme si na mnoho další otázek, které Vás napadnou, ale možná se bojíte zeptat.
1) Kam řadíme včelu medonosnou?
Včela latinsky Apis je z říše hmyzu. Spadá pod řád blanokřídlého hmyzu, díky dvěma párům blanitých křídel. Zadeček včely je s hrudí spojen úzkou stopkou díky tomu ji řadíme do podřádu štíhlopasých. Nadčeleď včely s čeledí včelovití, kde obecně spadají včely jak samotářské tak také včely žijící v sociálním uskupení.Rod-včela má dále mnoho druhů, které se liší dle podmínek v kterých se vyvíjely.
2) Jaký je nejrozšířenější druh včel v ČR?
V České republice je podporovaný druh včela medonosná – kraňka. Včela medonosná – kraňka dobře prosperuje v našich klimatických podmínkách. Při kontaktu a práci v úle jsou mírné a to je velmi ceněné.
Další druh na území ČR především z historického vývoje, který je v menším zastoupení je včela medonosná- tmavá. Dovoz jiných druhu než včely medonosné na území ČR je nežádoucí.
3) Jakým způsobem života včela žije?
Včela jak ji vnímá většina lidí se vyznačuje životem ve včelím společenství, které můžeme chovat ve včelím úle různých rozměrů, vzhledu a použitých materiálů. Divoké včely v přirozených podmínkách žijí ve skalních prasklinách nebo dutinách stromů také ve společenstvech.
Druhou velkou skupinou jsou včely samotářky, u kterých samotné pojmenování napovídá, že se jedná o včely, které preferují individuální životní styl případně život v malých skupinách.
4) Mají včely nějaké role ve společenství?
Pozoruhodnou věcí ve včelím společenství je právě kastovní hiearchie, která je včelám přisuzována. Ve včelstvu žije královna – její hlavní rolí je kladení nové generace včel.
Včely úlové (samičky) se starají o plod, staví a rozšiřují včelí dílo. Včely létavky přinášejí do úlu nezbytnou potravu a vodu. Důležitou roli hraje samotná obrana vchodu úlu před nepřáteli. Tomu se věnují včely strážkyně. Úl je také pravidelně dezinfikován a tmelen před případnými úniky tepla. Včely se od sebe vizuálně neliší, jednotlivé role střídají dle stáří nebo mimořádné potřeby v úle. Během celé doby je potřeba udržovat vhodné klimatické podmínky v úle, které hrají důležitou roli pro vývoj plodu. Na tomto úkolu se společně se včelami podílejí také trubci (samci).Hlavní úlohou trubců je oplodnění nových královen.
5) Co vše včela přináší do úlu?
Sběrem potravy jsou pověřené včely létavky, které přinášejí nektar a medovici v tekuté podobě v tzv. volátku jedná se o složky glycidové. V podobě bílkovinné složky přinášení pyl. Pyl společně s nektarem/medovicí slouží k výživě plodu včel, ale také jako zásobní potrava na zimu.
Důležitou součástí je doplňování vody do úlu, která má mnohostranné využití. Voda v úle slouží k ředění cukerných zásob, udržování optimální vlhkosti, ale také k tělesné regulaci teploty těla včel i v buňkách s plodem.
Včely sbírají pryskyřičné látky z pupenů stromů, které přinášejí do úlu a přetváří do známého propolisu, který využívají k dezinfekci nebo tmelení prasklin v úle.
6) Co včela nosí ve svých košíčcích?
Včelí košíčky, které jsou umístěné na třetím páru nohou hrají během roku různými barvami od žluté po červené odstíny, ani modrá není výjimkou. V těchto košíčcích mají včely napěchované pylové zrna,které se označují pylové rousky. Včely vždy sbírají pouze jeden druh rostliny, díky tomu také dochází k opylování rostlin.V košíčku si přinášejí také již zmíněné pryskyřičné látky.
7) Jak si představit tanec včely medonosné?
Včelí tanec slouží ke komunikaci ve včelím světě, pomocí kterého si včely mezi sebou dokáží sdělovat konkrétní informace. Včelí tanec je především spojován s přenosem informací týkající se sběru pylu a nektaru.
Vše začíná nalezením zdroje snůšky (potravy). Včela donese do úlu vzorek a pomocí pohybu těla, poklepávání zadečku sděluje vzdálenost, vydatnost snůšky, směr letu. Zároveň předává donesený vzorek k posouzení. V úle je vyhodnocováno několik tanců od několika vrácených letávek (včel), kdy je rozhodnuto za kterým zdrojem snůšky se vydají.
8) Co je pravdy na pořekadlu “Pracovitá jako včela”?
Včely jsou skutečně velcí dříči. Vůči své velikosti se vydávají za zdrojem potravy na velkou vzdálenost – běžný okruh doletu jsou 3 km. Přinášejí do úlu velký náklad vůči své váze. Ve svém snažení neustávají během celého dne. Jen udržení požadované teploty v úle stojí spoustu sil.
Na druhou stranu není novinkou, že včely jdou cestou nejmenšího odporu. V případě že najdou opuštěné nebo slabé včeli hnízdo nezdráhají se ho vyloupit a zásoby přenést do svého úlu.
9) Stojí včelu bodnutí žihadla život?
Včelím žihadlem disponuje královna a včelí dělnice. Včelí dělnice v případě pocitu ohrožení sebe nebo svého úlu útočí na všechny bez rozdílu. Během bodnutí ve většině případů dochází k zaseknutí žihadla zpětným háčky, které je vytrženo a proto včela umírá.
V případě bodnutí královnou, které se děje zřídka královna neumírá, nepřichází o své žihadlo.
Pokud se vám stane, že v blízkosti úlu dostanete žihadlo, je potřeba žihadlo co nejdříve odstranit, protože místo vpichu současně značí pro další včely, kde mají útočit.
10) Jak včely vnímají svět?
Včela má tři jednoduché očka a dvě složené oči. Pomocí jednoduchých očí dokáže rozpoznat intenzitu světla, tedy určit o jakou denní dobu se jedná (den/noc). Složené oči vnímají celkovou realitu prostředí ve kterém se včela pohybuje společně s vnímáním barev. Včely vnímají barvy odlišně než my lidé. Některé barvy jsou pro včely intenzivnější jako ultrafialové barvy. Detailně dokážou rozlišit až 60 odstínů barevných tonů červené a modré barvy. Naopak obtížně rozlišují mezi oranžovou, žlutou a zelenou barvou. Včela má problém s malými objekty. Zajímavostí z vidění včel se traduje, že během letu vypínají barevné vidění a soustředí se pouze na směr letu.
Odpovědí na těchto 10 základních otázek jsme nakousli pouze malou oblast informací ze života včel. V dalších článcích si toho o včelím životě povíme ještě o mnoho více.
