Posledním článkem do série o včelím pylu je jak ho získat, pokud se o nějaké to včelstvo staráte. Řekneme si jak jednoduchou cestou získáte z úlu rouskový pyl tak i plástový pyl (pergu). Jednoduché kroky ocení začátečníci včelaři nebo malovčelaři, kteří se do sběru pylových rousků dosud nepustili.
Rouskový pyl
V případě, že vlastníte úly s vysokým dnem, které je v dnešní době vyžadováno pak sběr rouskového pylu nebude představovat problém. Na dno úlu stačí vložit pylochyt – to představuje mřížku o velikosti oka 4,8 mm. Tato mřížka se vkládá mezi dno a nástavek úlu, tak aby včela při průchodu do úlu musela projít vloženou mřížkou. Při průchodu mřížkou včela ztratí pylový rousek, který upadne do připravené nádoby. Pylochyt je možné instalovat také na česno, kde musí být zajištěná ochrana před deštěm.
Včely při poklesu pylu v úlu zvyšují svou aktivitu a donášení do úlu ještě více pylu. I přesto je třeba dbát na to, aby včelstvo mělo dostatek bílkovin a nenechávat pylochyt v úle déle než 2-3 dny. V počáteční fázi instalace pylochytu je výnosnost velká, postupem času dochází díky učenlivosti včel k výraznému poklesu, protože včely se naučí projít mřížkou bez ztráty pylu. V prvních dnech za příznivého počasí a velké síle včelstva je možné získat až několik stovek gramů rouskového pylu denně. Není potřeba mít obavu, že se jedná o 100% zachycení veškerého pylu přineseného do úlu.
V době kdy dojde k výraznému poklesu nemá cenu pylochyt v úlu nechávat. A to z důvodu, že pyl se musí denně odebírat z úlu aby nedošlo k plesnivění. Tím se ztrácí efektivita investovaného času každodenní činnosti vůči množství získaného pylu. Dlouhodobý sběr pylu může vést k ohrožení včelstva vedoucí k výpadku pylu a ztrátě životu potřebných bílkovin.
Na co si dát pozor u rouskového pylu
Odebíraný pyl musí být sbírán do nádoby, tak aby se k němu včely nedostaly. Sbíraný pyl musí být chráněn také před jiným hmyzem, pro který je velmi žádaný. Pyl se musí odebírat každý den po celou dobu nasazeného pylochytu. Délka instalace pylochytu by neměla překročit délku 2-3 dnů. Pyl se po odebrání musí pomalu sušit nebo zamrazit.
Plástový pyl (perga)
Jedná se o pyl uložený v plástech přímo ve včelstvu. Plástový pyl podlehl konzervaci, kterou provedly včely. Pyl v buňce zraje a dochází k enzymatickému procesu pylových zrn. Výsledkem zrání pylových zrn je jejich obohacení o další organické kyseliny oproti rouskovému pylu.
Náročnost na získání plástového pylu je ve srovnání s rouskovým pylem výrazně pracnější. V případě nového díla s pylem je možné využít metodu seřezávání plástů, tak aby došlo k získaní pergy společně s minimem vosku. Množství vosku se pohybuje v řádech jednotek procent, proto není naškodu. V případě starších (tmavých) plástů je potřeba plástový pyl vytáhnout za pomocí nástroje. Slouží k tomu ostré dřevěné špachtle. Plást při vybírání pylu, je poškozen natolik, že jej často není možné včelám navrátit. Dochází k jeho úplnému rozebrání.
Na co si dát pozor u plástového pylu (pergy)
Získání pergy je práce srovnatelná s hodinářskou prací, vyžaduje značnou dávku trpělivosti. Pergu krátkodobě můžeme skladovat v lednici, díky přirozené konzervaci. U dlouhodobého uložení je vhodné zvolit mrazák.
Teď už víte jakým způsobem získat pyl ať už rouskový nebo plástový. Vždy k získanému množství přistupujte s rozvahou. Množství pylu ponechané včelám zajistí jejich vitalitu a možnost zesílení, které je pro každého včelaře žádoucí. Posledním tipem na závěr, je doporučení nárazového umístění pylochytu u všech včelstvech ve své blízkosti. Tím bude zajištěno, že se včely při komplikacích průchodu úlem nevloudí do včelstva, kde pylochyt nainstalován není. Přejeme mnoho úspěchu a získaných pro zdraví prospěšných látek pro Vás a Vaše blízké.